Pasivní dům - eko dům

Jestliže jsme u nízkoenergetického domu vyzvedávali šetrnost provozu vzhledem k naší peněžence i životnímu prostředí, o pasivním domu toto platí více než dvojnásob. Pasivní dům je dům, který nám splňuje ty největší nároky na pohodu bydlení - stálá a příjemná teplota po celý rok bez rozdílů teploty stěn a ovzduší, příjemný čerstvý vzduch bez žádného průvanu, komfort bydlení dle nejvyšších požadavků, a to vše za provozní náklady několikanásobně nižší, než jsme zvyklí dnes platit. Je třeba dodat, že tento luxus je možné postavit takřka za stejné peníze, jako je běžná energeticky plýtvavá novostavba.


V čem se liší pasivní dům od běžné novostavby dneška?

Především již v samotném návrhu domu. Je třeba zvolit vhodného architekta či projektanta, který bude respektovat zákonitosti   projektování pasivního domu, a pak již jen zadat realizaci Vašeho domu spolehlivé stavební firmě.Koberovi 1

Obecně lze říci, že rozdíl mezi pasivním domem a běžným domem je především v množství tepla potřebného pro vytápění domu. Rozhodujícím kritériem pro zařazení domu do kategorie pasivních domů je měrná spotřeba energie vztažená na podlahovou plochu budovy. Standardně je spotřeba energie vypočítávaná v kilowatthodinách na metr čtvereční na rok. U nízkoenergetických domů je touto normou stanovena na 50kWh/m2a. Pasivní domy mohou mít spotřebu energie maximálně 15kWh/m2a. Pro dokreslení je třeba uvést i spotřebu energie běžného rodinného domu, kterých kolem sebe vidíme většinu. Tato spotřeba je v našich podmínkách průměrně 165 - 195kWh/m2a.

 


Jaké jsou hlavní principy pasivního domu?

Zde bychom mohli dát odkaz na stránku o nízkoenergetických domech. Základní principy pasivního domu jsou s principy nízkoenergetické stavby takřka stejné. Pouze provedeny ještě s větší razancí a dokonalostí, což nám zajistí kýženou kvalitu domu. Pro úplnost si tato pravidla níže uvedeme.

1. Vhodné využití podmínek území a orientace pozemku

Je třeba zohlednit, na jakém místě se náš budoucí dům má nacházet. Zda bude na rovném slunném pozemku či ve stínu lesa někde na samotě. Samozřejmě podob místa, kde může stát náš budoucí dům, je mnohem více, a proto je třeba již při projektování domu upozornit architekta, projektanta, že máte zájem o nízkoenergetický dům. Jeho úkolem je dům vhodně zasadit do prostředí tak, aby byl schopen co nejefektivnějším způsobem získávat energii ze slunečního záření a aby přitom byl dům co nejlépe chráněn před úbytkem energie např. vlivem severních větrů.

plan pa2. Ideální navržení koncepce domu

Ztráta tepla z domu probíhá prostřednictvím obvodového pláště. Proto by měl být plášť domu pokud možno co nejjednodušší bez zbytečných zákoutí, často ve tvaru půdorysu obdélníku nebo čtverce. I vnitřní dispozice domu by měla být vzhledem ke snadnému přenosu energií bez zbytečných komplikací.

3. Tepelně izolační vlastnosti obvodového pláště

Většina soudobých budov vyzařuje teplo do okolí, pasivní dům si je úzkostlivě chrání. Pilířem pasivního domu je účinná, několik desítek centimetrů tlustá izolace, která takřka likviduje tepelné ztráty ( součinitel prostupu tepla U < 0,15 W/(m2K)). Toho v souhrnu musíme docílit u celého obvodového pláště - střechy, podlahy, obvodových stěn, ale i oken a dveří.

4. Vyřešení stavebních detailů obvodového pláště

Především se musíme zaměřit na místa možného vzniku tzv. tepelných mostů. To jsou místa, která nám odvádějí teplo z interiéru domu do exteriéru a chlad naopak. Vzniku tepelných mostů zabráníme vhodně zvolenou stavební technologií a především precizně provedenou stavbou domu.

5. Dostatečná vzduchotěsnost obvodového pláště

Do pasivního domu nikudy netáhne, dokonce ani větrání okny není nutné. Výměna vzduchu je řízená a odcházející vzduch při tom předává teplo vzduchu čerstvému. Při montáži stavebních prvků je proto cílem až extrémní vzduchotěsnost celého pláště budovy (celková neprůvzdušnost n50 < 0,6 h-1 ).

6. Pasivní využívání sluneční energie

Tepelné zisky domu musí být vyšší než ztráty. Toho docílíme i tím, že budeme mít vhodně navržený dům s ohledem na orientace ke světových stranám. Tak získáme veliké množství sluneční energie, která se nám po dopadu v interiéru domu mění na tepelnou. Toho docílíme především využitím rozsáhlejšího prosklení jižní strany domu. K tomu, abychom byli schopni takto získanou tepelnou energii v domě zachytit a i později využít v náš prospěch, je vhodné, aby nízkoenergetický dům neměl jenom výborné tepelněizolační vlastnosti obvodového pláště, ale měl také schopnost akumulace tepla. Výborné akumulační vlastnosti domu mají jednoduše řečeno těžké materiály jako je hliněná cihla pálená i nepálená, kámen, beton atd. Tyto materiály se v době intenzivního působení sluneční energie nahřejí a později, kdy již přímý sluneční svit v interiéru není, teplo pozvolna uvolňují do prostoru a tím nám znatelně opět šetří náklady na vytápění domu. Tato akumulovaná tepelná energie je také pro člověka mnohem příjemnější a některé zdroje uvádějí i zdravější, než teplo uvolňované např. radiátory.

7. Kontrolované větrání domu

Větrání domu je nezbytností, jelikož provoz domu (především obyvatelé) vyprodukují veliké množství vlhkosti, která musí být domem absorbována a přebytek odveden do exteriéru. Jestliže dům tuto funkci neplní, zákonitě se to musí projevit ve zhoršených životních Koberovi 3
podmínkách v době např. tvorbou plísní. Je třeba mít možnost regulovaného větrání dle aktuální potřeby. Odměnou za to je úspora energie a příjemné vnitřním klimatické prostředí. Ideální je, když kontrolované větrání přenecháme rekuperační jednotce, která nám navíc drtivou většinu tepelné energie, která odchází se znečištěným vzduchem, vrací zpět do domu s čerstvým vzduchem.

8. Aktivní využívání sluneční energie a jiných alternativních zdrojů energie

Používání slunečních kolektorů nebo různých hybridních systémů zaměřených na ohřev vody, výroby energie obecně velmi zefektivňuje principy nízkoenergetických domů a snižuje naši závislost na dodávkách energií z vnějších systémů, což nám do jisté míry dává určitou dávku svobody v užívání domu.